OBČAS MÁTE POCIT, JAKO BYSTE SE ŠLI SCHOVAT DO SKŘÍNĚ S KABÁTY Z LETOPISŮ NARNIE OD C. S. LEWISE, A PŘITOM JEN VCHÁZÍTE DO LOŽNICE.

Dům vyrostl jako součást nově vznikající České úřednické čtvrti, která před rokem 1914 začala vznikat zejména v trojúhelníku mezi ulicemi Březinova, Foustkova a Krondlova. Válka zmařila další výstavbu, takže se pokračovalo až začátkem 20. let. Většinu domů v kolonii navrhoval architekt – nejčastěji Valentin Hrdlička, který má na svědomí zejména domy v Krondlově ulici. Architekt Hrdlička stojí i za návrhem sousedního domu. Majitelé vily Březinova ale nejspíš trochu šetřili (což usuzujeme i podle tvaru pozemku, který není úplně ideální parcelou), a tak plány i realizaci nechali na staviteli Němečkovi. Další generace už ale při přestavbě v roce 1931 sáhla po renomovaném architektu Hrdličkovi.

Sice o 94 let později, ale stejně jako v roce 1931, bylo potřeba dům zase o kousek rozšířit – tentokrát o výtah. Malá trojúhelníková parcela nabízela pro umístění výtahu jediné možné místo: severozápadní roh domu. Co do půdorysu jde o skromný zásah v metrech čtverečních, ale z pohledu kubických metrů už je to jiný zásah! Na nároží domu tak vyrostl kvádr, který však z ulice téměř nepostřehnete. Umístění výtahu je tak strategické, že si ho návštěvník domu ani zahrady na první pohled vůbec nevšimne – působí jako přirozená součást jemně strukturované světlé fasády. Celý kvádr je horizontálně členěný dvoucentimetrovými mezerami vždy po jednom metru po celé své výšce. Střecha výtahu je pak elegantně vetknutá do původní konstrukce stanové střechy.

Dalším fajn zásahem byla výměna kastlových oken a dveří. První a druhé patro ladí do světle zelenkavé barvy, zatímco spodní přízemní patro dostalo tmavě zelený kabát, aby lehce splynulo s původním kamenným soklem.